A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Dominikánská republika - Průvodce

Z původních obyvatel ostrova, indiánského kmene Tainů přežilo do dnešní doby jen posledních pár set jedinců, kteří se koncentrují v provincii Azua. Tomuto národu hrozí v blízké budoucnosti de facto vymření nebo úplné splynutí se zbytkem společnosti. 70% současných obyvatel tvoří mulati, tedy míšenci bělochů a černochů, různých odstínů pleti. 16% obyvatel jsou běloši, převážně potomci španělských kolonizátorů, 12% jsou černoši, potomci někdejších otroků, přivlečených z Afriky. Zbytek tvoří přistěhovalci, nezřídka ilegální.

Průměrná délka života je, díky nekvalitní a nedostatečné zdravotní péči, pouhých 66 let. Celkově má Dominikánská republika podle odhadů asi 8,8 milionů obyvatel, porodnost a roční populační přírůstky jsou vysoké. Asi dvě třetiny všech Dominikánců žijí ve městech, z toho 2,2 miliony v aglomeraci hlavního města Santo Dominga. Na venkově, kde zůstává hlavně starší generace, se lidé živí zemědělstvím- pěstováním ovoce, kávy, kakaa, tabáku a cukrové třtiny, určené pro vývoz; ve městech a na pobřeží převládá průmysl a služby spojené s cestovním ruchem. Za prací sem přichází stále více mladých lidí s nadějí na vyšší výdělky a lepší život.

Plat podle barvy pleti

Všichni občané jsou si rovni a mají stejná práva, obecně ale platí neoficiální pravidlo, čím světlejší barva kůže, tím více privilegií a větší šance na slušné uplatnění, a naopak čím tmavší, tím méně možností a nižší příjem. Skutečně zřídkakdy uvidíte bílého rybáře nebo černého manažera hotelu. Mezi bohatými a chudými, kterých je většina, existuje propastný rozdíl. Nejmarkantnější je to v případě haitských imigrantů, kteří jsou najímáni na nekvalifikované, fyzicky náročné práce, jako např. sekání cukrové třtiny na plantážích. Za úmornou dřinu dostávají v přepočtu jen necelý dolar na den, což nestačí ani na jídlo. Často pobývají v zemi na černo a nemají trvalé přístřeší, tudíž jim nezbývá než takovouto vykořisťovatelskou nabídku zaměstnavatele přijmout.

Negramotnost

V Dominikánské republice byla v padesátých letech 20. století zavedena povinná školní docházka pro děti od sedmi do čtrnácti let. Řada rodičů, zejména na venkově, však podceňuje význam vzdělání. Potřebují, aby jim děti v období sklizně pomáhali s prací na poli nebo aby sami vydělávaly peníze, a proto je do školy posílají dosti nepravidelně. Výsledkem této praxe je osmnáctiprocentní podíl analfabetů, tedy lidí kteří neumějí číst ani psát, na celkové populaci. Jinak žáci základních a středních škol musí nosit uniformy, aby sociální rozdíly mezi jednotlivými rodinami nebyly tak nápadné. Státní školy jsou bezplatné, elitní soukromé školy se draze platí. V zemi také existuje pět univerzit.

Dominikánci a turisté

Dá se říci, že Dominikánci jsou přátelští, laskaví, vždy ochotní pomoci, temperamentní a mají smysl pro humor. Nikdy nikam nespěchají, na všechno je dost času. Dobře si uvědomují, že cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších odvětví, a k cizincům se chovají hezky.

Pro obyčejné Dominikánce je dovolená v zahraničí téměř nemyslitelná věc. Když už dostanou v práci volno, tak buď zůstanou doma nebo se vydají na nejbližší pláž. Při jejich životní úrovni je celkem logické, že každého turistu, tedy člověka, který přiletěl z tisíce kilometrů vzdálené země, zaplatil si ubytování a stravu v komfortním středisku a vydal se na nákupy, budou automaticky považovat za multimilionáře a snažit se mu prodat všechno možné i nemožné. Že si tento člověk třeba na vysněnou dovolenou měsíce šetřil a nemůže si dovolit rozhazovat dvacetidolarové bankovky na každém kroku, to už jim nedojde, tak jim to nemějte za zlé. Koneckonců u nás přece také panuje všeobecně rozšířená představa, že všichni němečtí nebo angličtí turisté jsou bohatí, a naši obchodníci se toho také snaží využívat. Pokud nemáte o nabízené zboží zájem, zdvořilé, ale jednoznačné odmítnutí obvykle postačí. Dominikánci naštěstí nejsou tak otravní jako třeba Arabové, takže vás nikdo nebude půl hodiny přesvědčovat a vnucovat něco co se vám nelíbí.

Děti

Může se stát, že vás přímo na ulici osloví roztomilé dítko a požádá vás o almužnu. Smutným dětským očím se těžko odolává, přesto bude z výchovných důvodů lepší, když mu dáte místo peněz raději nějaký bonbon, žvýkačku, lízátko nebo propisku nebo jakoukoli jinou drobnost, kterou zrovna najdete v tašce; stejně bude mít upřímnou radost. Jinak Dominikánci děti milují a vychovávají je velice benevolentně, malí rošťáci mají skoro všechno dovoleno. Našinci se možná bude zdát nezvyklé, že děti často doprovázejí své rodiče do restaurací a to i v pozdních večerních hodinách.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA